Všechno v mlze

11. června 2016 v 17:13 | Asuka |  still breathing.
Sice mám už skoro dokončený jiný článek, ale tohle jsem prostě měla chuť napsat.
Víte, já nemám nejlepší vztahy s lidma, ale o tom jsem se už určitě někde zmínila. Do spolužáka, který se se mnou baví, jsem už dva roky v kuse hustila jenom věci okolo anime, knih a kpopu. Já sice působím jako někdo, kdo toho moc nenamluví, ale když mě poznáte, tak přijdete na to, že nezavřu hubu. Potřebuju mluvit, jinak by jsem se asi zbláznila. A proto se s ním bavím, protože mě snese.
Ale při nedávném comebacku bts, se něco změnilo. Jemu se to líbilo. Tak moc, že si sám našel X písniček týkajících se kpopu a poslouchá to. A taky začal číst. Hned dvě knihy (který by jsem si teda nikdy nekoupila, ale o to nejde) naráz. A víte co? Začal koukat na anime. Za 3 dny, kdy nebyl ve škole mi napsal asi 100 zpráv o tom jak je to úžasný. Zkouknul obě dvě série Sword Art Online, půlku Akame ga Kill a začal Accel World. Samozřejmě, že na všechny ty anime i stránky kde sledovat anime, přišel jen díky mě. Několik dní mě překecával, ať mu něco pošlu a já to nakonec udělala. A upřímně mě to dost sere. Hned kvůli několika věcem. Za prvé, jsem ho nikdy nebrala jako kamaráda, jen jsme se prostě bavili, protože - jak už jsem psala nahoře - by jsem se zcvokla. Možná to není hezký, ale takhle přistupuju ke spoustě lidí. Nevázat se. Nevím, kdy se to stalo, ale už to tak je a teď si nechci zase lámat hlavu tím, jaká jsem hrozná. Prostě jediné, co mohu dělat, je odpočítávat dny do konce devítky (což je, doprdele, ještě rok), kdy konečně budu moc celou základku odstřihnout ode mě. Ale tímhle se ke mě už nějakým způsobem vážně, a to jsem nechtěla. Za druhé proto, že už jsem se stihli několikrát pohádat. Promiňte lidi, ale SAO není kdo ví jaký anime. Stojím si zatím, že Akame ga Kill je prostě lepší. A za třetí, mě to mrzí. Už to taky trochu ztrácí kouslo, když v tom nejsem sama. Mimo to, už několik měsíců se snažím kukat na anime, ale nemůžu se do toho dostat. Možná je to tím, že jakmile se člověk blíží k padesátce anime, tak už viděl to nejlepší, nebo tím, že prostě jen nemůžu nic najít. Já se totiž ale nemůžu dostat do ničeho, jsem jako by jsem napůl spala. Nevím kdo jsem. Nevím nic. Jsem unavená, ze všeho. Jsem znechucená sama sebou. Jsem jiná. Všichni a všechno je jiné. Nedokážu to ani správně popsat. Je to, jako když jste svázaní a nemůžete se nadechnout. Je to, jako když se snažíte vyplavat na hladinu, ale něco vás drží a táhne ke dnu. A nejhorší je, že já jsem ten, kdo mě táhne ke dnu. Já jsem ten, kdo mě svázal. Takové pocity mývám vždycky, když čtu knihy. Prostě to moc prožívám. Prožívám to víc, než svůj vlastní život. A pak jsem smutná a nevim kdo jsem nebo co chci. Jsem naprosto bezmocná a nemůžu se tomu bránit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AWIT•ER AWIT•ER | Web | 13. června 2016 v 13:34 | Reagovat

Něco podobného se stalo i mně - začalo to anime, když jsem o tom sama věděla asi tak polovinu toho co vím teď. Jen to nebyl spolužák, ale kámoška, s kterou se znám a navštěvujem se snad od doby, co se narodila. Nejdřív jí to moc nebralo, ale pak tomu propadla stejně jako já. Rozdíl mezi tebou a mnou byl ale ten, že já jsem za to byla neskutečně ráda. Neměla jsem o tom komu říc - sourozenci žijí sami a poslední co je zajímá jsou moje zájmy, lidi ve škole ani neznají rozdíl mezi Čínou a Japonskem, takže s tímhle prostě nikde nepochodím. Pak tu ale byl někdo, s kým jsem mohla celej den nedělat nic jiného, než koukat na anime a ten druhý den zase diskutovat o postavách atd.
Ovšem teď jsme na tom tak, že já už v podstatě anime nesleduju a ona už toho viděla asi 20x víc než já. :D

No a to samé zase teď s kpopem.. Ze začátku nechápala, jak to můžu poslouchat. No a před týdnem si objednávala tričko s nápisem NU'EST. :D A zase - jsem za to ráda.

Za ten rok co tě teď ještě čeká se toho může stát hrozně moc, sama to teď už vím. Nicméně bych ti i tak přála, aby ti to uteklo, vzhledem k tomu, že lidé v tvé škole asi nejsou ten správný materiál na kamarádství, co jsem tak pochopila.. :D Ohledně střední ti toho asi moc navykládat nemůžu, vzhledem k tomu, že jsem teď sama celkem na nervy s přestupem..
I tak ale - fighting!

2 Mentalyil | Ellin Mentalyil | Ellin | Web | 18. června 2016 v 13:50 | Reagovat

Podle mého názoru je skvělé, že se k tomu tvůj spolužáko-kamarád dostal.
Můžeš s ním o tom mluvit. Hell, máš s někým společný zájem.
Tak proč by tě mělo štvát, že ho konečně kpop/anime dostalo?
Nejsi v tom sama...o to je to lepší no ne? (:
Základka...je upřímně nejhorší. Nevěřila jsem všem, co říkali: "Na střední už to bude jiné."
A ono to tak je.

3 beepinka beepinka | Web | 22. června 2016 v 14:08 | Reagovat

Já bych naopak byla nadšená,že začíná mít rád to co já ^^ proč ne :) aspoň bude větší sranda se o tom bavit ne? ^^ :)
Jinak vidím to stejně..já jsem ten,kdo mě táhne ke dnu..v tomhle mám naprosto stejný pocit. Tak nějak hledám sama sebe....
Jinak božský dess musím říct ^^

4 Narbie Narbie | Web | 8. července 2016 v 19:01 | Reagovat

Já si naopak vždy přála mít po boku někoho, s kým bych mohla sdílet ty samé věci, co mám ráda a ano, i snášet opačné názory. Protože to k lidem patří. Nikdo není stejný. Můžou být podobní, ale nikdy ne stejní, proto se není čemu divit. A konečně jsem po třech letech tu osůbku našla a jsem za to strašně moc ráda. Takže v tomto tě asi nijak nepochopím.
Jinak ohledně té základky..u mě taky nebyla zrovna nejlepší. Řekla bych, že první stupeň bylo peklo a druhý peklo v menším kalibru. Našla jsem si tam totiž alespoň jednu, dvě.. ale to se nakonec rozpadlo. Strašně jsem se bála prváku na střední. A hle. Čtvrťák za rohem a nemůžu si stěžovat. Střední je mnohonásobně lepší a konečně mám pocit, že 'zapadám.' A ten pocit je k nezaplacení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama