emm.. hallo

4. září 2016 v 8:21 | _asuka |  still breathing.

Ayooo~~
Nějak nevím, kde by jsem měla začít. Takže.. snad to bude dost dlouhé na to, aby jsem to mohla vydat :> well~ pokud si nechcete číst výkec z tábora, tak dál nečtěte..


No. Na tenhle tábor jsem jela už po čtvrté (jinak je to můj pátý tábor, ale o tom prvním mluvit nechci, to bylo strašný). Nějak jsem se už před začátkem rozhodla, že to bude můj poslední, takže jsem si to chtěla fakt užít. Ale prostě jsem se ani trochu netěšila. Jela jsem tam s mojí kamarádkou z dětství (jako vždy, bleh), její kamarádkou, co byla už loni, a ještě jednou její kamarádkou. Víte, co bylo super? Že jsme konečně nebyly ty trapky, co se s nima ostatní nebaví, ale i jako kluci (bylo jich pět a půl a většinu znám ze školy, někoho už od školky) se s náma bavili. A víte, co bylo ještě lepší? Že jsem zase jak trubka celý týden převážně mlčela, smála se věcím, co říkali, poslouchala jejich rozhovory a nekecala jim do toho. Ony se pořád jen bavili o líčení, jejích společných zážitcích a lidech, co neznám. Do toho tam furt hrála sofia (až do tý doby, jsem netušila, že to vůbec existuje, a nesnáším to). S klukama/ostatníma holkama se smáli a bavili. A já většinou mlčela. Asi jsem to tu nepsala, ale já vážně ráda mluvím. Dokážu mluvit hodiny a hodiny, ale většina mého okolí si myslí, že umím jen potichu kuňkat. Bylo mi to hrozně nepříjemný, ale když jsem se snažila zapojit, tak mě uplně ignorovali a nebo nastalo trapný ticho. Připomnělo mi to 3.-5. třídu. To jsme se tam s holkama tak nějak hádali a byly proti sobě. Bavila jsem se s dvouma holkama. Všimla jsem si, že tam přebývám. Cítila jsem se přesně takhle. Navíc. To ale skončilo na konci 5. třídy, když mě na školním výletě podrazily a byly jen spolu. Je to sice uplná blbost, ale já jsem kvůli tomu brečela. Ani s jednou se už nemám ráda.. Ale víte jak jsem přežila poslední dva týdny roku? Bavila jsem se s jedním spolužákem, který měl jít po prázdninách na gympl. Chodil se mnou už do školky a znali jsme se. Na tom výletě byl taky sám a nějak jsme na sebe zbyli, když jsme měli vytvořit dvojice. Strašně jsme se nasmáli. Pff.. Celý tenhle školní rok jsem ho potkávala v jídelně, kam chodí i gympl. Jistě, že mě už nezdraví. Ale na ten tábor jezdí taky. Nechápu, jak jsem si s ním mohla povídat. On se nebavil se mnou, ale jen s nima. Nemám mu to za zlé, o nic nejde. Jen jsem zase byla uplně mimo kolektiv. Vždycky jsem na tenhle tábor jezdila ráda. Ale tenhle rok ne. Vážně jsem skoro brečela, když jsem slyšela kvůli blbostem věty jako "Ale ty mě nezajímáš, ty se mnou chodíš do školy." "Neumíš to." apod.
A i kdyby jsem tohle všechno přehlídla.. Celý prázdniny jsem se snažila nemyslet na to, že mám skoro 70kg. Já jsem totiž ten typ, co u každýho sousta přemýšlí a stresuje se. A když se stesuju, tak jím ještě víc. Povedlo se mi na to nemyslet a být prostě ráda. Nestresovat se kvůli tomu, jak vypadám. Ale protože i moje kamarádka z dětství, která na tom byla vždycky jako já, zhubla, tak jsem se stresovala víc. Ty dva měsíce se mi dařilo na to nemyslet. Ale na tom táboře furt dokola a dokola všichni mleli o tom jak zhubla. Když pak u nás v pokoji seděl ten kluk z gymplu a jeden od nás ze školy, tak na to téma taky došlo. Řekli, že nesnáší, když holky říkaj, že jsou tlustý (celkem dost to rozvedli, ale to není důležitý). A pak jeden z nich vyhrkl na tu mou kamarádku z dětství "Ale ty si byla tlustá.". Ale ona nikdy nebyla tak tlustá, jako jsem teď já. Snažila jsem se na to něco říct, ale... oni mě jen ignorovali..
Já vím, nejsem vtipná, nejsem zajímavá, nebaví mě na sebe matlat tunu makeupu, neposlouchám jejich hudbu, jsem malá a v neposlední řadě taky tlustá. A taky šprtka, pozor na to. Díky, že mi to připomněli.

Ale jinak to tak špatné nebylo. Nechtěla jsem si stěžovat, jen jsem to napsala.. Pokusím se nevěnovat tomu moc velkou pozornost. Mělo to dobrou atmosféru, spousta výletu a i ty hry (a ty fakt nesnáším), mě bavili. Nemyslím si, že na to budu vzpomínat ve zlém. Stejně to nebyla žádná novinka. Taky se často bavili, že nechtějí do devítky, protože nechtějí do jiného kolektivu, až budou na střední. Já se na to tak těším, až vypadnu. Už někde od 3.-4. třídy. Už jen jeden rok. Budu pracovat, jak nejlíp to půjde. Snad to bude ok, nedokážu si to moc představit. Taky vám přeju hodně štěstí do nového školního roku.

A aby jsem nezapomněla, děkuju za všechny komentáře u minulého článku cc: fakt mě to potěšilo x33 nejradši by jsem na všechny odpověděla, ale jak jsem to četla najednou, tak to je asi nemožné q.q určitě vydám článek s layouty, jsem ráda, že se někomu ty hrůzy líbí~~ byebye~~
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bcup♡ bcup♡ | Web | 6. září 2016 v 15:17 | Reagovat

máš krásnej krásnej KRÁSNEJ layout. kookie je láska největší. ♥ super blog. :)

2 AWIT•ER AWIT•ER | Web | 8. září 2016 v 7:56 | Reagovat

Ani mi "sofii" nepřipomínej.. Teď jsem byla na adapťáku a hrálo to tam cca 24 hodin denně.. Je mi líto to s tím klukem, tohle moc dobře znám.. Když spolužačky, které jsem znala několik let prostě přestanou vůbec zdravit, pomalu se na mě ani nepodívaj a to jsem jim vůbec nic neprovedla..

Ten lay je adsjdhafahfjsj :33

3 Gabriella Gabriella | Web | 9. září 2016 v 19:03 | Reagovat

Máš překrásný layout! I když jsem ti to už říkala tak to musím zopakovat :D
Sofia je hrozná písnička a neskutečně mi leze krkem...
Znám to dobře. Dříve jsem se bavila s dvěmi holkami. Ani s jednou se teď ani nepozdravím. Z jedné se stala namyšlená slečinka a z druhé uzavřená osůbka.Ale takco naděláme. Na článek s layouty se moc těším! :)

4 beepinka beepinka | Web | 11. září 2016 v 0:55 | Reagovat

Je mi neskutečně líto,že se v kolektivu cítíš takhle. Naprosto tomu pocitu rozumím. Na střední mě lidi tak nějak brali,kolektiv v pohodě,ale když přišla chvíle,že jsem chtěla něco říct já,prosadit svůj názor,tak jsem to řekla,ale prostě žádná odezva,ticho..nic. Totálně přehlížená. Ani nijak oblíbená jsem nebyla. Asi jsem prostě nezajímavá pro ostatní a taky si připadám tak nějak..ošklivě :/. Mám pár kilo navíc...a prostě...myslím si,že hodně lidí dneska je šíleně povrchních a kamaráděj se jenom s těma,co nějak dobře vypadaj. Já mám právě šíleně problém zapadnout nějak do kolektivu,projevovat se apod.,protože si moc nevěřim,nemám moc ok sebevědomí..je to na nic. Takže tak nějak naprosto chápu,jak se asi musíš cítit...:/a je mi to fakt líto.

Jinak dess je krásný! Kookie ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama