sometimes i am just... sad

11. prosince 2016 v 19:24 | asuka |  still breathing.
Víte, jaká situace u mě už dlouho nenastala? Že by jsem náhodou neměla článek. Teda, až do teď. Nějak mě tu deprimuje prázdno posledních dnů, takže.. Asi nastala ta nejhorší možná situace. Budu si stěžovat, a hodně.
Vlastně ani nevim, jestli tuhle rubriku víc nesnáším, nebo vlastně miluju, za to, že existuje pro mé vylévání srdíčka. Dlouho sem nepřibyl žádnej shit, takže proč to hned nenapravit? (btw, na konci článku je celkem důležité info)


Pokud nechcete číst mé fňukání, přečtěte si jen poslední odstavec.

Posledních pár dní mám takovou tu několika denní depku. Můj polštář musel být zase přítomen mému vzlykání po druhé hodině ranní a ze skříně zmizela nějaká ta krabice kapesníků. Snažím se to tak nějak... vyrovnat(?), takže místo toho, aby jsem se hodiny litovala, koukám na bangtany a u toho brečim štěstím. Why not, žejo.
Od doby, co se stali každodenní součástí mého života, tak se toho dost změnilo. Dřív jsem byla pesimista pořád, každý den. Několik let. Ale nějak to odbourali a já se zlepšila. Začala jsem se víc smát a brát některé věci s nadhledem. Já vím, že to vyzní asi strašně pošahaně, ale já si s nima vážně nepřijdu tolik sama. Ale i tak, to na mě někdy dolehne. Jsem prostě jen pár dní smutná. Většinou to spustí naprostá blbost. Například teď jsem se naprosto neskutečně nadchla, že už vím na jakou střední půjdu. Usínala jsem s myšlenkou, že tam chci. Ale mojí mámě se během jednoho večera povedlo mě naprosto potopit. Bylo to v restauraci. Málem jsem se tam rozbrečela a uprostřed jídla musela jít na záchod, protože jsem si vážně myslela, že se pozvracím. Hádáme se často, kvůli blbostem, ale já se vždycky po chvíli omluvim, že jsem se nechtěla hádat. Tentokrát to ale přehnala ona. Dokonce to sama přiznala a omluvila se. Několikrát.
V pár větách shrnula všechno, opravdu všechno, co jsem celý život nevyslovovala nahlas. Všechno, u čeho jsem si nalhávala, že je to jen v mojí hlavě. A pak jsem jen dodala "Víš, oni všechny děti nejsou oblíbení a ne všichni mají kamarády.". Vlastně ani pořádně nevím, co jsem chtěla slyšet. Možná jen to, že mě má ráda a bude všechno v pořádku. Ale ona to všechno završila tím, že řekla, že je to celé má chyba. Tohle asi v mojí hlavě nebylo..

Díky mami, taky tě mám ráda. Už na tu školu nechci, právě si mě perfektně přesvědčila, že na to nemám. Že to sama nezvládnu.

Chápu. Lidi občas říkají věci bez přemýšlení. Bez přemýšlení ubližují. Ale to nic nemění. Moje vlastní matka mi potvrdila, že to, čeho se celý život bojím, je pravda. Ono asi fakt něco špatně bude. Na jednu stranu by jsem tam teď nejradši šla, a dokázala, že to není pravda. Dokázala by jsem všem, že na to mám. Jenže tomu moji rodiče, a ani já, nevěří. Nevěřím tomu ani v nejmenším. Takže to asi není tak dobrý nápad, jako jsem si prvně myslela. Jen to zase zbytečně hrotím.

Ve třídě nás je deset. Nikdy jsme se nebavili všichni, ale já se nějak snažila vyjít se všema. Vždycky se snažím vyjít se všema. Ale nedávno, si ode mě všichni odsedli a narovinu řekli, že jsem neskutečně otravná. S tím jak jím pořád říkám věci, co je nezajímají. Jak se učím. Jak tam jsem. Jak jsem. Nikdy jsem neměla problém udržet něčí tajemství, až na ty svoje. Takže jsem se nikdy netajila tím, že sleduju anime, že mám ráda kpop. Ale v tu chvíli jsem si přála, aby jsem jim to nikdy neřekla. Aby jsem jim toho tolik neřekla. Aby jsem se s nima nikdy nebavila. Aby jsem byla sama, a nebo vůbec.

Co k tomu víc dodat?.. Tohle všechno je asi příčinou toho, že se poslední dobou koukám na tři anime týdně a žiju v mojí mysli. To je ale asi to poslední, co by mě trápilo. Užívám si to, prostě užívám. Do vánoc by jsem ráda vydala ještě nějaký článek, týkající se anime. Ale jelikož mi příjde, že tu poslední dobou zanedbávám kpop a vlastně, všechno, kromě anime, tak mě napadlo, že bych v příštích dnech uskutečnila nápad, který mi v hlavě leží snad od léta. Jde o to, že zbývá pár dní do vánoc a po svátcích necelý měsíc do pololetí. Neříkám, že se budu učit jak magor, ale vzhledem k tomu, že tohle je poslední vysvědčení, co se mi píše na přihlášku na střední, nebylo by asi od věci se trochu snažit. Takže nevím, jak to tu budu stíhat s články (všichni víme, že v tu dobu bude jistě nejvíc nápadů). Proto někdy v příštích dnech vydám speciální článek, který ještě nevím jak nazvu, a budu sloužit v podstatě jako deník. Prostě kdykoliv, kdy se bude něco dít, tam napíšu datum a... něco. (Například: až exo vydají vánoční album, tak tam napíšu, jak moc na sračky z toho jsem.) Chápete? Budu tam prostě průběžně psát.. Odkaz dám určitě přímo do menu. Takže kdykoliv budete chtít, jak se mi vede, tak tam bude moci každý kouknout. (Vím, že to nikoho nezajímá, ale nekazte mi to, prosím.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 beepinka beepinka | Web | 13. prosince 2016 v 10:49 | Reagovat

Owh je mi to moc líto,že tě mamka takhle potopila :(. Strašně ráda bych ti nějak pomohla,ale vůbec nevím jak :(. Každopádně pokud na tu školu fakt chceš,tak se toho nevzdávej přeci! Jsi chytrá,určitě na to máš!
Doufám,že se brzy budeš cítit líp. :(

2 AWIT•ER AWIT•ER | Web | 14. prosince 2016 v 14:53 | Reagovat

Jenom doufám, že tou školou nemyslíš tu, kterou myslím já. Protože jestli jo, sama tě čapnu a odvedu. Věř mi, jsem na to dost odhodlaná. :D Přece když jsi ještě nic nezkusila a celou dobu žiješ v nějaký díře (promiň:*)a denně vidíš furt jen těch stejných deset lidí, myslim, že změna je pro tebe snad to nejlepší(?). Nevím jak to vidíš ty, ale tohle si myslím já. Můžeš být pro ostatní sebedivnější, ale když změníš terén a poznáš jiný lidi, sama si dokážeš, že divná nejsi. A když už, tak jenom v dobrém. :D
A jestli ti mamka řekla něco jakože na to nemáš, ještě tím víc bych tam chtěla.

3 buttercup buttercup | Web | 17. prosince 2016 v 19:11 | Reagovat

"Tohle všechno je asi příčinou toho, že se poslední dobou koukám na tři anime týdně a žiju v mojí mysli." ahoj, jsem buttercup a mám úplně stejnej problém. :D i když, jak jsem to tak četla, u mě je to obráceně - já kvůli kpopu zanedbávám nejenom anime, ale svůj mizernej sociální život celkově. #no regrets tho. :D

4 neweresth neweresth | Web | 18. prosince 2016 v 15:37 | Reagovat

Týjo, to mě moc mrzí, ale je fakt, že některé společnosti k tomu prostě mají svůj neotevřený názor a odsuzují, nechápou a mají předsudky. Nejvíc bych ti ráda pomohla. No, ale jsem takový spíš outsider s vlastním světem. Můj přístup -  Heh, pokud tě upřednostním před koukáním nad anime, tak už prostě něco znamenáš. Určitě bych se hned neodvracela k špatným závěrům, jen protože rodiče nerozumí. Musíš je přesvědčit. Ikdyž sebevědomí prostě dělá hodně. To já brečím pořád. Já už ani nepotřebuju realitu, mě stačí příběhy virtuálních hrdinů a jsem s nimi na dně. Smutné. Chci aby byla ráda, jak ti můžu pomoci? Určitě se ozvi. Budu ráda. ((:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama